Ve středu 15. února večer jsem se zúčastnil panelové diskuse s výmluvným názvem „Právo na Prahu“ v holešovické galerii DOX.

Mezi panelisty seděl pražský primátor dr. Svoboda. Z toho, co říkal do mikrofonu, jsem si odnesl následující:

- Jestli se mi jako Pražanovi něco na fungování Prahy nelíbí, mám si jít „sednout na židli“ (čímž pan doktor nejspíš myslel, že mám zaujmout nějakou funkci na úřadě).
- Praha nemá na nic peníze, kasa je prázdná. Přesto pan primátor slíbil, že uvolní 10 milionů na participativní hospodaření s obecními penězi, což je nesporně vstřícný krok.
- Primátor si přeje, aby spolu Pražané komunikovali měli místa, kde se mohou potkávat. Přeje si také, aby Pražané začali něco dělat, ale není schopen jim prozradit, co on udělá proto, aby něco dělat mohli / směli.
- Primátor si myslí, že je třeba převychovat mj. pražské pejskaře a kuřáky, aby nenechávali na chodnících lejna a nedopalky. Nedostatečný úklid města pro něj vůbec není téma. Ombudsmana pro veřejná prostranství Praha prý nepotřebuje, stejně jako podle něj není potřeba místo, kde by se prezentovala vize Prahy tak, jak je tomu v Paříži nebo Londýně ani místa, kde by se veřejnost mohla setkávat se zástupci občanských sdružení. Tím tak trochu zazdil výše uvedenou možnost občanů něco společně pro Prahu dělat a vyjadřovat se k jejímu vývoji.
- Primátor raději nechá velkým nákladem dostavět zprzněný socialistický bazén Šutka, než aby zachránil pražskou kulturní památku Šlechtovka.
- Primátor nedokáže pochopit, že informace, které magistrát vypouští, veřejnost buď nezná, nebo nechápe. Nedochází mu totiž, že problém by mohl být v tom, jak magistrát komunikuje.

I přes všechno to, co docent doktor Svoboda, kandidát věd na magistrátu podniká, aby odstavil mafii prorostlou do pražské politiky od vysychajícího vemene obecního rozpočtu, jsem nenabyl dojmu, že by tento gynekolog (který jeden den z týdne ordinuje a kterému pacientky drží palce, jak neopomněl zdůraznit) byl o moc víc než pouhou figurkou, kterou si pražská ODS z nedostatku stranických kádrů posunula na to pole politické šachovnice, kterému se říká pražský magistrát. Pražané pro něj mnoho neznamenají a nezdá se, že by měl zájem naslouchat jejich názorům. Spíš se rád poslouchá sám. Ani jeho vize Prahy (sen o multifunkčním centru) mě nepřesvědčila.

Od března letošního roku by měly s primátorem Svobodou probíhat on-line diskuse.

Záznam z diskuse je k nalezení zde.
 

L.A.E.
 

V roce 2010 dostali obyvatelé Prahy 10 na zdejší poměry jedinečnou možnost se vyjádřit k dostupnosti obchodů a služeb ve svém okolí. Názorové šetření proběhlo v rámci projektu Společně měníme Prahu 10, ale jeho výsledky nebyly nikdy zveřejněny. Nám se je podařilo získat, přečíst a dobrat se na jejich základě k tomu, že se jimi nikdo na Praze 10 neřídí. Stáhnout si je můžete tady:

VYSLEDKY ANKETY

S přehledem vede potřeba podniku (třeba kavárny, čajovny nebo restaurace), kam by se dalo jít s dětmi. Třeba ve Vršovicích je kaváren dost – ale ve Strašnicích? Nevíme ani o jediném podniku, který by se dal za kavárnu označit, o čajovnách ani nemluvě... Je tu hodně putyk, náleven a špeluněk, ale restaurací pramálo – a takových, kam vzít děti, ještě méně. Prostory tu jsou, potřeba taky – takže co udělá MČ Praha 10 s prostorem blízko metra, na nároží, v přízemí obecního domu, nadto s velkými výlohami? (Ještě ke všem těmto přednostem je prostor vedle „veřejného dětského hříště“, kde by mohli hosté posedávat s kávou a novinami a dohlížet na hrající si děti, když je venku hezky..?). Že by tu radnice nechala zřídit kavárnu nebo čajovnu, když ji lidé na Praze 10 chtějí?

Ale kdeže. Poslaneckou kancelář. Tu tam totiž nikde poblíž nemáme a potřebujeme ji právě tam jako prase drbání. Však sedět se dá v parku i s termoskou, nebo s krabicovým vínem. Navíc už je pozdě - radnice Prahy je vlastníkem objektu a zadala celou rekonstrukci stavební firmě, od ní hotové dílo už převzala.

Ale možná nás budoucí osazenstvo poslanecké kanceláře pohostí kávou... necháme se překvapit.

Po opakovaných urgencích z naší strany došlo ve třetím listopadovém týdnu k odstranění grafitti a tagů z pasáže Strašnická. Ačkoli jsme již při posuzování výchozích projektů její rekonstrukce na jaře 2011 poukazovali na to, že je nezbytně nutné zajistit sledování pasáže a prevenci vandalismu, nebyla značná část projektu zrealizována a výsledné polovičaté řešení bohužel vede znovu tam, kde už jsme byli:

Bohužel jsme se do dnešního dne (21. 11. 2011) ani od TSK, radnice Prahy 10 ani firmy VSSZ (která rekonstrukci v létě 2011 prováděla) nedočkali vyčíslení nákladů ani rozpisu plánovaného úklidu pasáže. Není tedy stále jasné, kdo je povinen pasáž udržovat v čistotě (pochozí plochy), kdo a jak často je povinen odstraňovat grafitti a tagy (svislé plochy) a kolik stojí údržba a čištění nás, daňové poplatníky. Tak například – kolik stojí metr čtvereční antigrafitti nátěru včetně práce a DPH? Nedočkali jsme se ani informace, zda proběhlo na dodavatele výběrové řízení, ačkoli radnice Prahy 10 uvolnila na rekonstrukci pasáže 2 miliony korun z obecního rozpočtu. Dočkali jsme se toho, že pasáž někdo zbavil grafitti a nenapsal ani slovo.

Otázky přednesené už v létě při prohlídce pasáže těsně před jejím dokončením byly zopakovány tiskovému mluvčímu radnice panu Charvátovi začátkem listopadu. Stále bez odpovědi. Pošleme je tedy s odkazem na zákon o svobodném přístupu k informacím přes podatelnu ÚMČ Praha 10 v naději, že radnice Prahy 10 dodrží zákon, když už se neobtěžuje dodržovat pravidla slušného chování a odpovídat na otázky jí položené.

Jak se ukazuje, některé věci se na Praze 10 asi jen tak rychle nezmění. V červnu jsme psali o tom, jak u domu v majetku MČ Praha 10 koncem května zmizela mříž kryjící světlík a ten zůstal několik týdnů nezakrytý za naprostého nezájmu nájemců, správců i majitelů domu v Průběžné ulici č. 1823/57. 

Díra, do které může někdo spadnout... co by tak mohlo následovat po tom, co jsme ÚMČ Praha 10 a správcovskou firmu Austis vyzvali k tomu, aby revidovali kontrolní mechanismy a postarali se včasné hlášení a řešení problémů? Tak třeba padající omítka. První kusy přistály na chodníku před pizzerií Veranda ve sváteční středu 28. září 2011. Personál pizzerie to přešel se stoickým klidem. Před podnikem si nezametají, takže je nevyvede z míry ani závěj nedopalků, ani bující plevel, tak co by řešili nějaké zdivo, které jim může spadnout na zákazníky, že...

Pomocí služby MMS jsme problém okamžitě hlásili MČ Praha 10, majiteli objektu. Bez odezvy (posledně byla odezva na podobný podnět poměrně bouřlivá, nejspíše i vzhledem k osobnímu zapojení se páně starosty Richtera). To se tentokrát však nekonalo. Tak tedy druhý pokus. Ani v pátek 30. září není místo nikterak zajištěno ani vizuálně, ani fyzicky, proto jsme tam navčer umístili výstražnou pásku a znovu vyzvali personál pizzerie, aby věc řešil se správcem objektu.

Po víkendu leželo na zemi ještě více omítky a pásku někdo trochu posunul. Další výzva směřovala firmě Austis, která je povinna se o objekt starat. Paní Mlčáková, která zvedla telefon, nebyla schopna předat záležitost technikovi a doporučila zavolat firmu Bytoservis. Ta však řeší pouze interiéry, ne však fasády budov... firma Bytoservis tedy doporučila zavolat Austis. Zde se kruh absurdity a hazardu se zdravím chodců uzavírá.

Ne však celý příběh. Firmě Austis (stejně jako ÚMČ Praha 10) jsme adresovali e-mail se žádostí o řešení situace. Firma Austis zareagovala poměrně obšírným přípisem, bohužel z větší části sestávajícím ze smyšlenek, ne však z odpovědí na otázky, které jsme jim položili (jako třeba proč nemá jejich technik mobilní telefon, jak řeší havárie, které se stanou mimo jejich úřední hodiny a proč není místo označeno). Přislíbili, že havarijní stav omítky budou řešit na konci týdne (budeme naivně vycházet z toho, že to bude tento, tedy 40. kalendářní týden roku 2011). Více příště... a pozor na hlavu!

L.A.E., K.S.

Častá otázka cizinců, kteří se nad tímto prazvláštním zvykem domorodců pozastavují. Abychom dali přímou odpověď: protože máme na chodnících lejna a moč (od psů i lidí), chrchle, zvratky, holubí trus i peří (a někdy i kusy holubů), nedopalky, papírky, plastové obaly, víčka od láhví... protože narozdíl od (hlavních) měst v civilizovaných zemích se v Praze chodníky pravidelně nečistí a hlavně se nesplachují. Zajeďte se podívat do Vídně, do Basileje, do Paříže, do Barcelony, projděte se po chodníku... chodníky se tam nejenom pravidelně čistí košťaty a kartáči, navíc se také splachují. Díky tomu na nich není prach, odstraní se tak výkaly a jiné neřádstvo a lidem pak vlastně nepřijde divné se doma nezouvat. Zde se kruh uzavírá. Na čistých ulicích je příjemnější a zdravější pobývat. Na čistém chodníku se většina lidí rozpakuje něco odhodit, protože mají větší zábrany než na chodníku pokáleném a posetém odpadky.

V Praze (na Vinohradech, v Kolínské ulici) to v zimě vypadá třeba takhle:

a v létě to u metra Strašnická vypadá taky takhle:

Silně pochybujeme o tom, že by tyhle skvrny byly od vody. I tram. zastávka Průběžná byla pomočená až běda. Stačilo pár desítek litrů vody a vydrhnout kartáčem – pomohlo to, i když dlouhodobé řešení to není. To by znamenalo, že se frekventovaná místa budou pravidelně a důsledně uklízet a splachovat a tyto úkony budou podléhat kontrole.

Dokud čistotu a pořádek nezačneme my, daňoví poplatníci tohoto státu, vyžadovat a vymáhat, budeme žít ve stejném svinčíku, jaký dokládají fotografie shora. A budeme stejně hloupě odpovídat na otázku, proč se přezouváme, když přijdeme domů...

L.A.E., K.S.

Ani po opakovaných žádostech není Všeobecná stavební společnost schopna zajistit na místě stavby bezpečnost kolemjdoucích. V pondělí 11. července ráno měli zástupci o.s. US schůzku s vedením firmy VSSZ, která t.č. provádí rekonstrukci pasáže, a upozornili je na očividná porušení zásad bezpečnosti práce (např. osekávaná omítka létá na metry daleko – i na kolemjdoucí nebo oblaka prachu ze zpracovávaného cementu i z bouraného betonu). Místa, kde stavební práce probíhaly, nebyla nijak ohrazena.

V úterý 12. července na místě stály zábrany a místo, kde kolemjdoucím hrozí zranění nebo znečištění, bylo označeno červenobílými páskami.

Hned ve středu 13. července 2011 ráno však jeden z dělníků úhlovou bruskou řezal kovový kryt odtokového kanálu – bez ochranných brýlí, bez štítu, ale hlavně bez toho, aby byli před gejzírem žhavých jisker chráněni kolemjdoucí.

Okamžitě jsme uvědomili vedení VSSZ. Jde už o minimálně čtvrté porušení bezpečnosti práce za relativně krátkou dobu. Pro vedení VSSZ je podle jejich tvrzení obtížné zajistit dodržování bezpečnostních opatření při práci. Pokud při tom přijde o zrak jejich zaměstnanec, je to teoreticky pouze a jenom jejich věc: ale co my kolemjdoucí? O celé záležitosti je průběžně informován OŽP na Praze 10. Zatím dělá mrtvého brouka.

Koncem týdne nám pan Sádek z VSSZ odpověděl následující: „práci našeho zaměstnance, který prováděl broušení svárů na krytech kanálků, zajišťoval jeho kolega. Ten mu při přiblížení procházejících osob okamžitě dal pokyn k přerušení práce,takže k ohrožení veřejnosti nedocházelo. Všichni naši zaměstnanci jsou vybaveni osobními ochrannými pomůckami. Vámi uváděný pracovník přiznal, že z důvodu zamlžení ochranných brýlí tyto na chvíli odložil, což mu bylo samozřejmě vytknuto a sjednána náprava.” Tak trochu zklamání je, že pan Sádek lže, jako když Rudé právo tiskne - za brusičem nikdo nestál.

Takže místo toho, aby se za brusiče dala zábrana, jako to třeba dělají u Dopravních podniků při opravě kolejí, postaví za něj firma VSSZ kolegu, který mu dělá kukačku a hlásí mu kolemjdoucí.

Je tohle rok 2011? Jsme ve střední Evropě..? kde se stala chyba?!

(L.A.E., K.S.)
 

Minulý týden schválilo zastupitelstvo uvolnění peněz na rekonstrukci pasáže u metra Strašnická. V pátek 1. července rekonstrukce začala, dělníci na místě sbíječkami bourali povrch rampy bez toho, aby se obtěžovali povrch zvlhčit, aby tolik neprášil, aniž by stavbu jakkoli ohradili nebo aby sami nosili ochranné pomůcky. Obrátil jsem se na firmu, která práce provádí se žádostí o dodržování bezpečnosti práce – a vida, hned v pondělí bylo místo ohrazené a já vedením firmy písemně ujištěn o tom, že dělníci jsou proškoleni o bezpečnosti práce a že na chodce v pasáži budou brát ohled.

I koš u vstupu do pasáže nechala radnice Prahy 10 nakonec nainstalovat (stačilo si pouze nějakou dobu dopisovat s příslušným odborem a dokládat komunikaci fotografiemi místa zaneseného odpadky, dát celou věc na vědomí starostovi a nainstalovat na místo vlastní provizorní koš, nic víc).

A taky se dost výrazně zlepšil stav záchodků ve stanici metra Strašnická. Původní personál nedodržoval pracovní dobu a běžně zavíral o hodinu dříve. Toalety byly ve stavu, který nápadně připomínal jihovýchodní Evropu. Na základě domluvy s provozovatelem byl původní personál bez odkladu vyhozen, záchodky prošly radikální očistou a nezbývá než doufat, že zase budou vypadat jako ve střední Evropě. (L.A.E.)

 

Nedopalky. Vajgly. Špačky. Spousty... celé závěje... víčka od PETek, korunky od piva, uzávěry od destilátů. Střepy. Zapalovače rozbité na prvosoučástky. Papírky, obaly od bonbonů a žvýkaček, rozmoklé filtry od jointů, kusy propisovaček. Kovová padesátikoruna. Ložiska ze skejtu...

To na trávníku v parku před Gutovkou není po rockovém festivalu ani po technu. Je to tam po návštěvnících Gutovky. Vlastně to tam už není, protože jsem to dneska ráno shrabal (byly toho tři pytle).

Je zarážející, že radnice používá Gutovku jako promo všude, kde to jenom jde, ale o její bezprostřední okolí (konkrétně travnatou část parku vedle skejtových drah) se vytrvale odmítá starat. Starat se o něj odmítá i současný nájemce Gutovky, firma Hamrsport – jednak už bude brzy jako provozovatel končit, a potom – oni mají přece pronajatý prostor uvnitř plotu, co je za ním, je nezajímá, navíc mají odpadků v Gutovce samotné až až. To potvrdila i moje nedávná diskuse s provozním Gutovky panem Baumem.

I tak vyšel vstříc mé žádosti a nechal na plot umístit plastové pytle na odpad. Situace se v bezprostředním okolí mírně zlepšila, ale systémové řešení to není. Tím by byla úprava trávníku před Gutovkou jako pobytové loučky, což je ostatně něco, co do parku přirozeně patří (a co poptávali respondenti ankety v rámci projektu Společně měníme Prahu 10 už v roce 2008).

Poslední dobou jsem v debatách s lidmi zainteresovanými na veřejných prostranstvích opakovaně slyšel názor, že chování lidí je možné změnit jen a jen výchovou v rodinách. Jsem přesvědčený o tom, že tato cesta by sice byla nejpřirozenější, jenomže i při nejlepší vůli bude mít v kontextu České republiky výsledky až za několik generací. Proto prosazuji cestu kultivace veřejného prostoru, skrze níž se snad budou kultivovat i ti, kteří v něm jsou: třeba už tím, že bude čistší a že dostanou možnost ho neznečišťovat, protože budou mít kam vyhodit odpadky. Tam, kde je čisto, má drtivá většina lidí větší zábrany něco odhodit než tam, kde už je beztak svinčík. Uvidíme, zda se pytle na odpadky a improvizované popelníky u Gutovky ujmou... (L.A.E.)

 ... aneb do třetice všeho dobrého. Nejenom, že provizorní koš na odpadky umístěný v pondělí večer pod stromy na kraji parku zůstal na svém místě, odpadků v okolí sedaček kolem podstatně ubylo (moje teorie, že mají-li lidé příležitost vyhodit odpadky do koše, využijí ji, se potvrdila). Naopak na místě přibyl zbrusu nový koš a podle všeho měl úspěšnou premiéru:

Repríza se konala v parku před Gutovkou, kde bylo zase nastláno odpadky a kde se vesele popíjelo i za soumraku. Přivolaná hlídka Městské policie pijáky legitimovala a sdělila jim, že si mohou vybrat mezi pokutou a tím, že odpadky uklidí, což je nabídka, která se těžko odmítá. Odpadky tedy sesbírali a hodili do koše u brány Gutovky. Byl tomu přítomen i provozní AVČ Gutovka pan Baum, který připustil, že nepořádek na tomto je problém, ale že není v jeho silách (jakkoli snad v jeho zájmu) tento stav řešit.

Netuším, kolika repríz se ještě dočkáme, než se radnice uráčí něco udělat. Stačilo by na místě nainstalovat další koš a občas tam důkladně uklidit. (L.A.E.)

Dnes byl provizorní koš na odpadky včetně popelníku, umístěný u sedaček před vstupem do pasáže vedoucí ke stanici metra Strašnická, kýmsi odstraněn. Kdyby neměl své opodstatnění a okolí laviček bylo čisté, přijal bych tuto skutečnost bez rozpaků. Jenže situace se opakuje s trapnými detaily - zase odpadky poházené kolem sedaček. Takže pokus druhý - o něco viditelnější, o něco srozumitelnější (nezbývá než chovat naději, že ti, kdo původní improvizovaný koš odstranili, jsou gramotní):

O moc jiné to nebylo ani u vstupu do Gutovky - viditelně opilá dvojice teenagerů, která se od svinčíku kolem kategoricky distancovala (oní pijí víno z láhví, kdežto ti, co poházeli odpadky po trávníku, prý pili z krabic), okolí poseté plastovými láhvemi od limonád, papíry, láhvemi od alkoholu a krabicemi od vína. Po kratší debatě se nakonec uvolili pomoci mi s úklidem a slíbili, že prý promluví do duše těm, kteří tam odpadky odhazují, neboť prý je znají (ale oni sami nic!). Vyžádali si vratné láhve od piva. Odpadky (včetně kusů betonu z rozebraného ohniště, o jejichž odstranění jsem úřad městské části Praha 10 žádal začátkem měsíce) jsem napytloval - sotva se do pytle vešly.

Uvidíme, co bude dál... (L.A.E.)